Thousand autumns – SPECIÁL 2

Shen Qiao měl v úmyslu vrátit se do Changanu, poté, co byl Yuan Ying stále v Changanu a pomáhal mu dohlížet na stavbu Xuanduguan, tomu druhému chyběly totiž zkušenosti, nemohl ho tam nechat příliš dlouho samotného.

Jakmile bude stavba dokončena, císařský dvůr Sui vydá císařský edikt, možná císař požádá o audienci, až přijde čas, bude muset vystoupit jako vůdce taoistické sekty. Pokud by se to nechalo na neflexibilním Yuan Yingovi, aby se setkal s císařem, Shen Qiao si ani nemusel představovat, že by to nedopadlo dobře.

Shen Qiao, který s úvahami došel až sem, šel vyhledat Yu Shengyana, byl připravený se s ním rozloučit, ale kdo by tušil, že dva dny po sobě Yu Shengyan buď odejde brzy, nebo se vrátí pozdě, nemohl ho zastihnout. Třetí den mu Shen Qiao konečně zablokoval cestu u dveří.

Yu Shengyan se zasmál: „Můj mistr je aktuálně upoutaný na lůžku, všechny záležitosti tedy spadly na tohoto žáka, takže musím běhat sem a tam, víš—“

Mávl dopisem v ruce: „Musím pomoct shizunovi doručit tenhle dopis Yi-guanzhuovi, pokud chce Shen-daozhang něco probrat, měl bys to říct přímo shizunovi, myslím, že shizun na nic neřekne ne!”

Shen Qiao ho zastavil a tiše zakašlal: „Opravdu ho není třeba otravovat, chci se jen rozloučit, vyjde to na stejno, když to řeknu tobě.”

Yu Shengyan, vážně: „Shene-daozhangu, tvůj vztah s mým shizunem není jednoduchý, kdyby shizun věděl, že ses se mnou rozloučil a s ním ne, pravděpodobně by se na mě zlobil, pokud máš v plánu odejít, proč to neřekneš shizunovi, to mi zachrání kůži!”

Bylo to proto, že Shen Qiao nechtěl vidět Yana Wushiho, a tak vyhledal Yu Shengyana.

Po pravdě řečeno, ve svém srdci nevěděl, jak čelit Yanu Wushimu, takže si mohl vybrat pouze tento způsob úniku.

Yu Shengyan se chystal něco říct, ale v tu chvíli někdo vyběhl ven, zašeptal mu něco do ucha, výraz Yu Shengyana se drasticky změnil, jeho hlas se třásl: „Jak je to možné, dneska ráno byl v pořádku!”

Shen Qiao to jasně slyšel, okamžitě to upoutalo jeho pozornost: „Co se stalo?”

Yu Shengyan se překonal, aby znovu získal klid: „Nic, mám něco na práci, omlouvám se, musím odejít!”

Když to řekl, otočil se a vyrazil se sluhou, nedal Shenovi Qiao žádnou šanci reagovat.

Shen Qiao stál na místě, čím víc o tom přemýšlel, tím víc si myslel, že to má něco společného s Yanem Wushim, čím víc si to myslel, tím víc se bál, nakonec obrátil kroky směrem k pokoji Yana Wushiho.

Než se přiblížil k místnosti, už viděl lidi, jak spěchají dovnitř a ven, někteří nesli lavory s horkou vodou, někteří odnášeli stohy oblečení na vyprání, bystré oči Shena Qiao zachytily krev na oblečení.

Srdce mu kleslo, odhodil všechny své výhrady a vtrhl do místnosti.

Za paravánem byla ložnice.

Na posteli ležel člověk, bezpochyby to byl Yan Wushi.

Oči toho druhého byly pevně zavřené, jeho pleť bledá, nebylo to jiné, než jak vypadal ten den, kdy sestoupil z vrcholku Půl kroku.

V tu chvíli se srdce Shena Qiao téměř zastavilo, vrhl se vpřed a měl v úmyslu chytit toho druhého za zápěstí, aby pečlivě prozkoumal jeho meridiány.

Yan Wushi ve stejném okamžiku pomalu otevřel oči.

„Nebyl jsi na odchodu, proč jsi pořád tady?“

Jeho tón byl chladný, neměl nic z dřívější hravosti, dokonce i jeho pohled byl jako studený pramen, hluboký a nepochopitelný.

Shen Qiao ztuhl.

Slova na rozloučenou mu uvízla v krku a nemohl vyplivnout ani jedno.

Yan Wushi znovu bezvýrazně zavřel oči: „Jsem v pořádku, pokud chceš jít, tak jdi.”

Ať už chtěl dělat cokoli, dosáhnout jakéhokoli cíle, neváhal pro to použít jakékoli prostředky, Shen Qiao ho znal dlouho a dostatečně mu rozuměl, ale nyní, když viděl tento zcela obrácený postoj, netypicky odcizený, necítil vůbec žádnou úlevu, jen nepopsatelně podivný pocit.

Shen Qiao se vzpamatoval: „Zachránil jsem tě, když jsem tě snesl dolů z vrcholku Půl kroku, počkám, až budeš úplně uzdravený, než odjedu.”

Myslel si, že se z toho nejhoršího dostal ven, tento obrat vůbec nečekal, Shen Qiao měl znovu obavy.

Ale Yan Wushi nebyl ochotný nechat ho prozkoumat svoje meridiány: „Děkuju Shene-zhangjiao, mnohokrát jsi se dotlačil až na svůj limit a zachránil tohoto ctihodného, tento ctihodný si to bude dobře pamatovat, ale v sektě Očistného měsíce není nedostatek kvalifikovaných lékařů. Není třeba, aby se Shen-zhangjiao osobně obtěžoval.”

Stáhl ruku zpět do přikrývek, zavřel oči a předstíral spánek.

Yu Shengyan stál po jeho boku, možná nemohl snést, když viděl omámený výraz Shena Qiao, promluvil: „Shene-daozhangu…“

Shen Qiao se vrátil k rozumu a zeptal se ho: „Právě jsem viděl, že na jeho oblečení je krev, co se stalo?”

Yu Shengyan v rozpacích: „Byl jsem to já, loupal jsem ovoce a omylem jsem si pořezal ruku.”

Zvedl ruku, aby mu ukázal dlaň – měl tam skutečně řez, krvácení se zastavilo, jelikož na něj nanesli léčivý prášek. Krev a bílý prášek smíchané dohromady vypadaly docela hrozivě.

Ale Shen Qiao viděl všechny typy příšerných ran, tohle ani nestálo za zmínku.

Yu Shengyan byl bystrý mladý muž, v bojovém umění se hodně podobal svému mistrovi, chyběly mu zkušenosti a praxe. Základní chyba, jako je pořezat se při loupání ovoce, bez ohledu na Yu Shengyana, kdokoli s bojovým uměním by takovou chybu pravděpodobně neudělal, ale mysl Shena Qiao byla v současné době chaotická a nevšiml si tohoto zjevného rozporu.

Ještě jednou se ohlédl na Yana Wushiho, ten měl stále zavřené oči, jako by skutečně spal.

S charakterem Shena Qiao, nebyl by schopný udělat něco takového jako někoho probudit zatřesením, najednou pocítil vlnu sebelítosti: zjevně jsi byl podněcovatel, jak to, že jsi se teď otočil zády a nedokážeš to snést?

Myšlenky Shena Qiao nebyly tak přímé, ale měly takovýto obecný význam.

Yu Shengyan byl zaseklý mezi nimi dvěma a cítil podivnou atmosféru, aby rozbil tu trapnost okamžiku, hned chtěl něco vychrlit, aby vyřešil patovou situaci: „Shene-daozhangu, také mířím do Changanu za shixiongem, proč nevyrazíme společně?”

Ale Shen Qiao zavrtěl hlavou: „Měl by ses o svého shizuna dobře starat, musím už jít.”

Znovu se na Yana Wushiho nepodíval, mluvil tiše a vzal v úvahu odpočívajícího pacienta.

Yu Shengyan sledoval, jak Shen Qiao pomalu odchází, a promnul si nos: „Shizune, přehnali jsme to? Shen-daozhang vypadal rozrušený.”

Yan Wushi líně otevřel oči: „Pokud nepoužiju drsnou medicínu, jak dosáhnu dobrého výsledku?”

Znovu se podíval na Yu Shengyana: „Mám svoje důvody, proč se k němu chovám chladně, ale ne abys ho kvůli tomu přestal respektovat.”

Yu Shengyan spěšně řekl: „Tento žák by se neodvážil!”

Jak by se odvážil, však vztah Shena Qiao s jeho shifu nebyl vůbec jednoduchý, Shen Qiao se také zařadil mezi deset nejlepších bojových mistrů pod nebem a byl také vůdcem sekty, ve všech těchto bodech musel mít Yu Shengyan jen maximální respekt.

„Ale co když Shen-daozhang opravdu odešel…? Nepřehánějte to, Shen Qiao vypadá na povrch měkce, ale je neústupný. Pokud ho opravdu odradíte, nebudete schopný ho přemluvit vrátit se zpět.“

Yan Wushi, s malým úsměvem: „Ve skutečnosti už ví, co mu říká jeho srdce, ale nemůže se vzdát své hrdosti, kdy je neschopný překonat své taoistické učení.”

Yu Shengyan si pomyslel: vážně, jak to, že to vůbec nevidím?

Zdálo se, že Yan Wushi četl jeho myšlenky: „Pokud jde o lidi, musíš se ještě několik let učit od Biana Yanmeie.”

Aby byl Yu Shengyan takhle prokouknut na jeden pohled, představoval si, že vyplázne jazyk, ale neodvážil se nic dalšího říct.

Shen Qiao opravdu odešel brzy ráno, že Yu Shengyan neměl ani šanci ho vyprovodit. Někdo už přišel oznámit, že Shen-daozhang odešel.

Než Shen Qiao odešel, nezapomněl nechat několik receptů a léků pro léčbu Yana Wushiho.

Byl laskavý a velkorysý, ale to neznamená, že je hlupák. Yan Wushi najednou předstíral nemoc, Shen Qiao nemusel zkoumat jeho meridiány, poté, co odešel, na to přišel, byl samozřejmě trochu rozrušený, takže místo svého původního plánu odejít za dva dny, odešel hned druhý den ráno.

Zpočátku Shen Qiao zamířil směrem k Changanu, ale když dorazil do Fengzhou, narazil na Yuana Yinga, který ho hledal.

Poté, co Shen Qiao znovu získal post vůdce hory Xuandu, poslal dva starší, aby pomohli Yuanu Yingovi. Ačkoli silné stránky Yuana Yinga nespočívaly ve věcech ohledně stavitelství, stále z toho měl nervy každý den, že musel dohlížet na věci kolem. Když Gu Hengbo dorazila do Changanu a hledala Shena Qiao, Yuan Ying zjistil, že Gu Hengbo byla v těchto záležitostech mnohem schopnější a pozornější než on, zároveň se všude rozšířily zprávy o blížícím se duelu Yana Wushiho a Huluga. Yuan Ying se obával možnosti, že Hulugu vyhraje, a víc z toho, že Hulugu po svém vítězství vyhledá Shena Qiao, a tak nechal záležitosti ohledně Xuanduguan na Gu Hengbo, pak odešel z Changanu hledat Shena Qiao.

Z pěti učedníků Qi Fengga jen Yuan Ying nevěděl, jak řídit záležitosti sekty, z celého srdce se věnoval výcviku a studiu, nikdy předtím nesestoupil z hory Xuandu, ostatní čtyři měli své vlastní silné stránky, dokonce i Tan Yuanchun a Yu Ai. Tehdy, hned poté, co Shen Qiao obdržel plášť zhangjiaa od Qi Fengga, hodně pomáhal, kde se dalo, Tan Yuanchun byl zběhlý a učil učedníky, Yu Ai byl zručný v každodenních různých záležitostech, Gu Hengbo byla žena, kterou ale Shen Qiao nediskriminoval, učil ji stejným způsobem, jako učil Yuana Yinga. Osobnost Gu Hengbo byla o něco chladnější, ale ve svém jednání byla stejně rozhodná jako hrom, její metody rychlé a efektivní, když dohlížela na Xuanduguan a řídila záležitosti v hlavním městě, Shen Qiao jí věřil s úkolem ještě více než Yuanu Yingovi.

Poté, co se dva shixiongdi setkali, byl Yuan Ying klidný, že se Shenovi Qiao daří dobře. Shen Qiao, když se dozvěděl, že Gu Hengbo pomáhá v Changanu, necítil stejnou naléhavost tam hned spěchat, nejprve nechal vrátit se Yuana Yinga a sám místo toho zamířil k Yuanzhou a plánoval okliku kolem Chenu.

Shen Qiao byl v Chenu jen jednou, tehdy byl Yuwen Qing vyslán jako zástupce Zhou do jižní dynastie. Yan Wushi ho doprovázel na žádost Yuwena Yonga. Shen Qiao byl také součástí doprovodu, ale tehdy se jeho bojové umění nezotavilo a ani neměl zrak, takže aby nezpůsobil ostatním potíže, z yiguanu (*?) se odvážil jen jednou, ale území Chenu bylo obrovské, jenže z něho pochytil jen kousek, čehož litoval, ale teď, když se mu to podařilo a měl samozřejmě šanci, se tam chtěl znovu podívat na vlastní oči.

Chen byl na jihu, Sui na severu, kromě Tujue tam byl vlastně další malý národ – Liang s hlavním městem Jiangling, a Pubu ležící jihozápadně od Chenu. Od té doby, co se dynastie Jin přesunula na jih, obyčejní lidé trpěli válkou a vysídlením, všichni si přáli vidět jednotný sever a jih, stabilní Centrální pláně, panovníka, který by mohl přinést stabilitu a mír do jejich životů. Avšak toto přání si přáli několik set let, jen aby dorazilo povstání Wuhu, pak na jihu vznikla nová dynastie, Song následovaný Chenem, na severu také vznikl Sui po Zhou, ale den, v který doufali, ještě nenastal. Nikdo nevěděl, kdy tento panovník dorazí, nebo jestli Chen a Sui s největší pravděpodobností sjednotí území, nebo zda to nakonec bude Tujue, kdo získá výhodu.

V chaotickém světě bylo příliš mnoho proměnných, bylo otázkou osudu, jak se vlákna světa spletou dohromady, protože teď neexistoval žádný učenec, který by mohl zaručit odpověď na jejich život. Dokonce ani Yan Wushi nemohl, nejdřív si myslel, že to bude Yuwen Yong, ale byl zabit zbytečným potomkem. Stačila neopatrnost generace a prapory se snadno změnily.

Yang Jian v Severní dynastii měl postavení panovníka, ale šlechtici na jihu se na něj dívali svrchu, někdo, kdo býval poddaným císaře Xianbei, dokonce i jeho příjmení bylo Xianbei, ale teď, když byl císařem, si rychle přivlastnil příjmení Han, což komplikovalo jeho původ, spojující jeho předky s prominentními klany Centrálních plání. Považovali toto za nestydaté chování; tento typ člověka, jak by mohl sjednotit svět?

Sekty Ru se považovaly za ortodoxní a Linchuanský institut, tato prominentní Ru sekta, nacházející se v Jižní dynastii, přirozeně považovala císaře Chenu za ortodoxního a že by mohl být panovníkem, který by stabilizoval uspořádáni světa.

Dosud byl císař Chenu metodický v následování práce svých předchůdců, jeho politika byla většinou jasná, určitě byl slibný.

Důvod, proč Shen Qiao podporoval Yang Jiana, nebyl úplně proto, že věřil slovům Yana Wushiho, opravdu viděl inteligenci a sílu Yang Jiana, vést národ vyžadovalo nejen inteligenci, ale také toleranci. Yang Jian měl všechny tyto vlastnosti.

Shen Qiao, který toho neviděl dost, se rozhodl pro okliku kolem Chenu, mohl cestovat v pohodě a zároveň osobně zažít chenskou přírodu a národy, bylo to stokrát lepší než spoléhat se na nějaké drby.

Na cestě do Jiankangu se Shen Qiao setkal s rodinou, která se chystala opustit Jiangzhou, aby hledala příbuzné v Jiankangu. Tato rodina Li byla velmi bohatá, na svou cestu si najali osobní strážce, setkali se se Shenem Qiao a dozvěděli se, že míří podobně jako on, do Jiankangu a tak ho pozvali, aby se k nim připojil.

Jiangzhou v současné době byl součástí Sui. Jít z Jiangzhou do Jiankangu, by znamenalo přechod ze severu do Jižní dynastie, ačkoli cestování mezi nimi nebylo zakázané, národy si vždy rády stanovovaly hranice, mnoho banditů využilo příležitosti k usídlení se v odlehlých regionech. Cestovatelé byli snadnými cíli, takže většina cestovala ve velkých skupinách.

Matriarcha rodiny Li, byla vdova. Měla v úmyslu přivést svou dceru do Jiankangu, aby hledala útočiště se svou rodinou. Na cestu si přivedli své sluhy a najali osobní stráž, ale stále se necítili úplně v bezpečí a Shen Qiao byl na pohled tak snadno přístupný a na zádech nesl dlouhý meč, takže jeho dovednosti nemohly být nijak moc mizerné. Za současné situace, s ještě jednou osobou navíc, která byla dalším zdrojem síly – Shen Qiao litoval páru matka-dcera, mířili stejným směrem, a tak přijal jejich pozvání a jel na koni vedle osobních strážců.

Bezpečnostní kancelář vyslala čtyři bodyguardy, hlavní bodyguard měl příjmení Liu. Bylo jich tolik, jelikož rodina Li velkoryse zaplatila mnoho, jinak by poslali pouze dva; jak to kancelář viděla, chránit pouze dvě slabé ženy a jejich sluhy nemělo být vůbec složité.

Liu-biaoshi byl zpočátku zvědavý na Shena Qiao a zeptal se na jeho identitu. Shen Qiao neřekl úplnou pravdu, jen řekl, že je potulný taoista bez klanu, který se učil několik let bojové umění a putoval po světě.

V dnešní době bylo spoustu potulných taoistů, Liu-biaoshi hodně cestoval na sever a na jih a viděl toho hodně, poté, co slyšel, že na jeho příběhu není nic zajímavého, místo toho cítil, že Shen Qiao by mohl použít svůj vzhled, aby svedl dceru Li, čímž by získal tučné jmění, nebo možná toužil po kráse dcery a měl jiné úmysly.

Nebyla to jeho chyba, že myslel tímto způsobem, dcera rodiny Li byla v mladistvém věku a byla v rozkvětu, kdy projevovala svůj první zájem o romantiku. Shenovi Qiao, tomuto druhu nebeského taoisty, nemohla odolat, nechtěla se osobně ukazovat před všemi těmi sledujícími, ale několikrát poslala někoho s dárky, sladkými koláčky nebo něčím jiným. Pokaždé tam byla i porce pro Liu-biaoshiho, ale jak mohl Liu-biaoshi nevidět, že jsou určeny pro Shena Qiao?

Pokud jde o mylnou představu Liu-biaoshiho, bylo by zbytečné, i kdyby to Shen Qiao zjistil a vysvětlil, mohl jen kopat díru hlouběji, kdyby všechno šlo podle plánu, rozejdou se po Jiankangu, tato krátká cesta potrvá jen několik dní, nebylo třeba rozsáhle mluvit s cizími lidmi.

Tato skupina cestovala společně několik dní, dokud nedosáhli úpatí hory Qianlong v Huainanu, další město, které by mohlo poskytnout nocleh, bylo ještě daleko před nimi. Nebudou schopni se k němu dostat před setměním, takže Liu-biaoshi dal gesto rukou a signalizoval skupině, že zde budou na noc odpočívat.