V noci zimního slunovratu byly všude zavěšeny lucerny.
Pod okapem tyto malé koule světla prosakovaly skrze tenký červený papír, tvořící červené světlo, které osvětlovalo celé nádvoří.
Sníh dále padal z nebe, ani těžký, ani jemný, dost na to, aby svět obílil. Na střeše, zemi a stromech se také vytvořila silná vrstva.
Bojoví mistři nebyli ovlivněni chladem, dveře byly otevřené, žádný zatoulaný vítr, který by následoval sníh, seděli uvnitř, s podpovrchovým vytápěním, mohli si užívat zasněženou scenérii, dvě mouchy jednou ranou.
Nebyla to sekta Xuanduguan, ale rezidence shiaoshiho v Changanu, nyní přejmenovaná na rezidence guogonga.
Poté, co Yang Jian nastoupil na trůn, stejně jako Yuwen Yong před ním, udělil titul shaoshi Yanu Wushimu. S hodností guogonga, po pravdě řečeno, každý věděl, že se jedná pouze o titul. I kdyby to byl generál nebo nějaký šlechtický titul, Yan Wushi byl stále Yan Wushi. Sekta Očistného měsíce byla stále sekta Očistného měsíce, nikdo to nemohl změnit.
Ve srovnání s Yuwenem Yongem, si Yang Jian více uvědomoval, že na tomto světě nerozhodoval o všem samotný císař, ale existovalo mnoho šlechtických rodin a pokrevních linií, s dobrou pověstí a vlivem, dokonce i císař se s nimi musel radit. Aby prolomil vliv těchto mocných rodin, Yang Jian oznámil revizi systému císařských zkoušek, aby bylo možné vstoupil do služby státu, která byla zavedena od Wei-Jina, takže trpící učenci měli všude přístup k císařským zkouškám jako krok ke svému postupu.
V rámci tohoto nového systému již moc původních úředníků odpovědných za výběr neexistovala, tato moc byla vrácena císaři. Učenci byli šťastní, šlechtické rodiny tolik ne. Aby se vypořádali s jejich masivním vlivem, pro toto dlouhé období bylo nemožné, aby se Yang Jian rozešel se sektou Očistného měsíce.
Pokud jde o horu Xuandu, jako základní kámen taoistických sekt, bylo aktuálně lepší je mít blízko, než se jich vzdát, jako zakládající císař dynastie Yang Jian přirozeně viděl tento fakt, pod záminkou preferovaného zacházení s buddhistickými sektami, nezanedbával taoistické sekty. Jeho záměrem bylo, aby se mezi těmito dvěma velkými autoritami vztahy navzájem držely pod kontrolou, na druhé straně také podporoval sekty Ru, zamýšlel konkurovat Chenu a přitáhnout talenty z jihu.
Mocenský rozdíl mezi severem a jihem byl každým dnem zřetelnější, střet se zdál být nevyhnutelný, věrnost lidí vypadala, že kolísá, počet učenců z jihu nebyl ve skutečnosti nízký. Ti přišli do Changanu, aby se zúčastnili císařských zkoušek severní dynastie.
Okolnosti Severní dynastie byly dobré, mnoho lidí věřilo, že pokud se nestane něco drastického, po rozdělení Wei-Jinem na Centrální pláně se, svět chystal přivítat další éru sjednocení.
V tuto chvíli se osoba sedící v rezidenci shiaoshiho, obrácená k zasněženému dvoru, nezdála příliš šťastná.
Bylo to proto, že před ním byla mísa knedlíků.
Přesněji řečeno, byla to mísa knedlíků s jehněčí polévkou se sladkým tangyuanem.
Shen Qiao se zamračil, tváří v tvář této misce „vypadající jako hybrid“, nevěděl, jak reagovat.
Zpoza skládací zástěny vyšel muž, když viděl jeho výraz, zasmál se: „Zimní slunovrat je podobný Novému roku, na severu jedí knedlíky, na jihu tangyuan, v oblasti Chuan jehněčí polévku. Tady máš zastoupeny všechny tři typy, před sebou máš ty nejlepší na světě, proč jsi z toho nešťastný?”
Shen Qiao zavrtěl hlavou: „Nelíbí se mi to takhle jíst, tangyuan by měl být sladký, jak se to může přimíchat do jehněčí polévky? Přišel s tím někdo, aby získal laskavost u císaře?”
Yan Wushi tleskl rukama: „Tvůj odhad je správný, letos na hostině zimního slunovratu princ Jin s tím přišel, aby vlezl do zadku císaři, dokonce pojmenoval tohle jídlo „jednotná polévka“, což znamená sjednocení každého regionu. Yang Jian byl docela potěšený a v té době ho štědře odměnil, byl tam také korunní princ, jeho výraz byl něco jiného!”
Hostina zimního slunovratu se konala včera, Shen Qiao včera nebyl v hlavním městě a nezúčastnil se. Yan Wushi však šel, bylo to pro něj jako jít se podívat na divadlo.
Ve vzduchu byl vidět slabý výdech Shena Qiao: „Když se stanou dospělými, jejich motivace se zkomplikuje, princ Jin mluví lépe než korunní princ, dostávat více pozornosti před svými rodiči je normální. Viděl jsem, jak je jeho výraz vážný, mezi obočím má zlomyslnost, obávám se, že nebude spokojený s tím, že zůstane dlouho v pozici prince Jina.”
Yan Wushi s malým úšklebkem: „Takže když byl malý, jeho motivace byla nekomplikovaná?”
Když to Shen Qiao uslyšel, vzpomněl si na meč, který Yang Guang divoce vrazil do Chen Gonga.
„Má císař v úmyslu přejmenovat korunního prince?”
Kdokoli jiný, kdo by slyšel toto kontroverzní téma, by zesinal, ale pro ně to byla jen další trivialita, drobný detail.
Yan Wushi: „Prozatím možná ne, ale kdo ví, jak v budoucnu. S největší pravděpodobností příští rok při tažení proti Chenu, pokud Yang Jian a Dugu-shi upřednostní Yang Guanga, určitě z něj udělají velitele, aby získal více vojenských zásluh.”
Posadil se naproti Shenovi Qiao, přímo ho vtáhl do objetí, pak sklonil hlavu, aby zvedl knedlík, a zakousl se do něj: „Není to špatné, pojď, ať tě tenhle manžel nakrmí.”
Yan Wushi udělal pohyb s dřevěnou lžící, samozřejmě ho Shen Qiao zastavil pohledem: „Yane-zongzhu, prosím, chovej se řádně.”
Bez ohledu na to, kolik let uplynulo, tvář této osoby byla stále tenká jako papír, neschopná odolat nejmenšímu škádlení, ale čím víc byl takový, tím více Yan Wushi miloval ho škádlit.
„Co mám dělat se vší tou sebeúctou, je příliš těžká, jinak v noci, když na tobě ležím, bys ji neunesl.“
Než mohl Shen Qiao říct něco jiného, co by mohlo zkazit zábavu, Yan Wushi ho chytil za bradu a podal mu sousto polévky.
Na okamžik bylo vše v klidu, kromě padajícího sněhu venku a pohybu rtů a jazyků uvnitř.
Po dlouhé době se Shenovi Qiao konečně podařilo odstrčit osobu, která se na něj „nalepila“, popadajíc dech, zafuněl: „Vedli jsme normální konverzaci, držt si ruce u těla!”
Yan Wushi: „Takhle je to zábavnější.”
Shen Qiao zjevně nesouhlasil s touto definicí zábavy, věc, která způsobila, že jeho výraz byl kyselý, byla ve skutečnosti přetrvávající chuť jehněčí polévky.
Tento typ knedlíčkové jehněčí polévky s tangyuanem … přiměl lidi utéct a zdvořile odmítnout.
Lze si představit, že na hostině zimního slunovratu nebyl nedostatek lidí, kteří nebyli zvyklí na tuto „jednotnou polévku“, ale příliš se soustředili na dobrou náladu císaře a neodvážili se nic říct.
Shen Qiao si povzdechl: „Pokud by měl vládnout jako císař, lze Yang Jiana považovat za člověka s zcela jasnou hlavu, což mě vede k přesvědčení, že jsem se ve své volbě nemýlil. Ale pokud jde o jeho děti, vypadá docela zmateně, protože už jim byly uděleny tituly, neměl by být tak nápadný, když upřednostňuje svého druhého syna před všemi. To postaví jeho nejstaršího syna do obtížné pozice.”
Yan Wushi se ho dotkl, když viděl, jak ten druhý rychle stahuje ruce do rukávů, nasadil žalostný výraz a pak řekl: „Není těžké to pochopit, mnoho chytrých lidí je často v jedné věci oslepeno světlem, Yang Jian a Dugu-shi jsou takoví. Pokud to bude pokračovat, nakonec se mezi bratry rozběhne boj, protože už od starověku neměla královská rodina žádné bratry, je to opravdu neobvyklé.”
Shen Qiao: „Osobnost korunního prince je trochu slabá, pokud nastoupí na trůn, bude se prostě řídit jednáním předchozího, ale je těžké říci s Yang Guangem, když jsem viděl jeho osobnost…“
Zavrtěl hlavou a nepokračoval, jen řekl: „Někdy není dobré být příliš chytrý, chytří lidé mají pocit, že svět existuje jen pro ně samotné. Cítí se příliš osamělí a nuceni něčeho dosáhnout, nakonec vyčerpají ostatní a sebe, pokud bude korunním princem jmenován jiný, pro rodinu Yang a pro svět to nemusí být dobré.”
Yan Wushi se zasmál: „Qiao, mluvíš o mně?”
Shen Qiao se na něj podíval: „Je Yan-zongzhu takový?”
Yan Wushi: „Ne nutně, koneckonců jsem mnohem chytřejší než Yang Guang.”
Shenovi Qiao vyklouzl úsměv.
Když se usmál, jeho oči se zaoblily, rána do srdce.
Yan Wushi věřil, že i kdyby stál v lijáku a viděl tento úsměv, zapomněl by na každé neštěstí, dokonce i nebe a země by se staly něžnějšími.
„Ten Yu Xiu, není úplně tím, čím se zdá.“
Yan Wushi si začal představovat, jak má dnes večer tuhle krásu v náručí, a kde ho nebude šetřit svými city, nepřítomně odpověděl: „Samozřejmě, že ne, nechal jsem Bian Yanmeie se na něj podívat. Z dosud shromážděných informací je původ této osoby jako Duan Wenyanga – smíšený.”
Shen Qiao: „Je součástí Tujue?”
Yan Wushi přikývl: „Události jsou celkem zajímavé, osoba smíšeného původu z Tujue vstupuje do buddhistických sekt a stává se buddistickým žákem a drží se na straně prince Jina. Jeho vztah s princem Jinem je nejednoznačný, dynastie Sui a Tujue mají špatný vztah, ale princ Jin má po svém boku napůl mnicha z Tujue, co si myslíš, že má v úmyslu udělat? Není to dost zajímavé?”
Shen Qiao utrpěl nemalý šok: „Říkáš…Yu Xiu a princ Jin, mají takový vztah?”
Yan Wushi to kousavě opáčil: „Určitě jsi to viděl?”
Shen Qiao stále stravoval tuto informaci: „Opravdu jsem nemyslel, že tímhle směrem…“
Yan Wushi mlaskl jazykem: „Je to kvůli tvé nezkušenosti, že sis toho ani nemohl všimnout.”
Shen Qiao: „…“
Yan Wushi: „Vypadá to, že tento ctihodný to bude muset vzít na sebe a použít své tělo, aby tě poučil.”
Shen Qiao: “…”