DOSLOV
Vrcholek Půl kroku, jak už jeho název napovídá, byl jen pár čtverečních palců široký, půl kroku vpřed byla propast hluboká deset tisíc zhangů: nahoře byly podivné skály, hrstka stromů, dole: obrovské mlžné mraky, bohové plakali, duchové se lekali, strohá skalní tvář, odlišná od nebe a země.
Před propastí byla další hora jménem vrchol Yinghui, která ve srovnání s vrcholkem Půl kroku stála ještě výše a několik částí bylo ještě divočejších, její povrch, jako by byl ořezán nožem. Skutečně zdání, že není kde stát, zelené stonky a kořeny vyčnívající nad zemí, ten pohled způsobil, že se člověk zachvěl bez závanu. Litoval, že vstoupil na tento konkrétní vrchol, Yinghui, vrchol Lítosti, pojmenovaný podle tohoto přesného pocitu.
Mezi oběma vrcholy protékala řeka, shora, oblačné moře vypadalo neproniknutelné, jak hluboké, tak vágní zvuky spěchajících zvířat, voda protékala bez ustání. Bez ohledu na obyčejné lidi, kteří by se o tento výstup nepokusili, i kdyby zde stál talentovaný bojový mistr, i oni by pravděpodobně částečně pocítili pocit své smrtelnosti.
A přesto pod mlhou na úpatí propasti, mezi řekou a útesem, byla úzká skalní cesta a právě teď po ní kráčeli dva lidé— jeden vpředu, jeden vzadu.
Milí čtenáři,
pokud jste došli až k této poslední kapitole, velice vám děkuji. Znamená to totiž, že se vám líbil můj překlad a samozřejmě samotný THOUSAND AUTUMNS od spisovatelky Meng Xi Shi. Mrzí mě, že jsem musela pracovat s různými typy překladů, tím se také měnila kvalita překladu. Tak je to vždy. Posledních pár desítek kapitol mi to připomínalo prózu Bohumila Hrabala, to jeho pábení, jedno souvětí na pět řádků. Ale doufám, že vás to od čtení neodradilo. Thousand Autumns jsem překládala společně se Shenshang a Fourteenth year of Chenghua, takže doufám, že v celku dává smysl. 😀
Pro nové návštěvníky uvádím pro jistotu důležité info:
Ještě jednou vám moc děkuji a doufám, že navštívíte znovu stránky takenokokoro.cz. 🙂
Bylo to skvělé. Opravdu mě tato cesta bavila a už teď vím že mi budou oba chybět.
Děkuji