Oči Shena Qiao byly v pořádku, takže neexistoval způsob, jak by si pomýlil tu osobu.
Překvapilo ho, že ten druhý měl tu drzost se zde objevit, kromě výměny svého obvyklého oblečení za taoistické roucho ani v nejmenším nezměnil svůj vzhled, stále měl na sobě tu netečnou tvář, sedíc v paláci Chen, jako vážený host císaře.
Bylo všeobecně známo, že Chen byl v jurisdikci sekt Ru. Řečeno na rovinu, Ruyan Kehui to viděl jako svou výhradní doménu, která neumožňovala působnost cizinců, například buddhistická sekta Tiantai byla podobně usazena uvnitř hranic Chenu, ale byla téměř udušena Linchuanským institutem.
V boji tváří v tvář se Yan Wushi přirozeně nebál Ruyana Kehuie, ale koneckonců toto byla jeho bašta, vznešený vůdce sekty Očistného měsíce se přestrojil jako taoista, aby vstoupil do paláce za císařem, s úmyslem vytrhnout část vlivu sekty Ru, přitáhnout nepřátelství sekty Ru a pokud by se tento druh fámy dostal ven, nezpůsobilo by to nic nic dobrého. Jak to viděl Shen Qiao, ten druhý opravdu neměl potřebu přinášet tyto potíže na sebe.
Jak již bylo řečeno, Yan Wushi byl Yan Wushi, kdyby všechno, co udělal, mohli ostatní předvídat, pak by to už nebyl Yan Wushi.
Možná to bylo proto, že pohled Shena Qiao příliš dlouho spočíval na Yanu Wushim, baimenguanský taoista vedle něj si toho všiml, a tak otočil hlavu a zašeptal: „Shene-daoyou, poznáváš toho daoyou támhle?”
Shen Qiao: „Ne, právě jsem dorazil do Jiankangu a poprosím Zhanga-daoyou, aby mě představil ostatním.”
Zhang-daoshi řekl: „Poznávám jen ty dva proti tobě, jsou to taoisté z Lanshuiguanu v hlavním městě. Lanshuiguan je ještě sešlejší než náš Baimenguan. Kdo ví, jak tito dva dokázali přimět toho úředníka, aby je sem přivedl!”
Shen Qiao nevěděl, jak reagovat, říkalo se, že ti, kteří kráčejí stejnou cestou, jsou snadní nepřátelé, ačkoli se zdálo, že taoisté se kultivují směrem k vyrovnanosti a nesmrtelnosti, ve skutečnosti v sektách stále existovalo sto variací osobnosti.
„Slyšel jsem, že dříve několik daoyoů už mělo audienci u císaře, nebyl s nimi císař spokojený?“
Zhang-daoshi: „Císař hledá nesmrtelnost, přirozeně hledá odborné znalosti taoistických sekt, ale sekty Ru jsou pevně proti tomu. V hlavním městě Donghai je největší daoguan, císař původně hledal taoisty z Donghaiguanu, říká se, že v polovině zasedání sekty Ru zjistili, že Ruyan Kehui je tak otravný, že donutil císařovnu vdovu zakročit, odkryl iluzorní ukázku donghaiguanských taoistů a vyhnal je.”
V tomto bodě se zdálo, že si Zhang-daoshi libuje v jejich neštěstí: „Ale kdyby tomu tak nebylo, nikdy bychom nedostali šanci ukázat se. Ti donghaiští taoisté chtěli být jedinými dobrodinci za každou cenu, a tak byli snadno poraženi. Kdyby všichni taoisté v Jiankangu mohli stát pohromadě, proč bychom se měli od Linchuanského institutu čeho bát?”
Shen Qiao si myslel, i kdybyste se všichni spolčili, pořád byste nebyli žádným rivalem pro Ruyana Kehuie.
„Pokud je to tak, jak to, že jsme dnes neviděli žádné lidi z Linchuanského institutu na naši cestě do paláce?“
Zhang-daoshi: „Jsi tu nový, takže to nevíš. Nedlouho poté, co nový císař nastoupil na trůn, mistr Shixing zahájil povstání, Ruyan Kehui je v současné době nasazený s vojenskými jednotkami, aby potlačil povstání. Císařovna vdova zde dohlíží na věci u dvora, nesnáší to hrozné horko v poslední době, přestěhovala se do jiné komnaty, aby se zabývala politickými záležitostmi.”
Shen Qiao si náhle uvědomil, není divu, že císař byl tak bezstarostný, když na hoře není tygr, dokonce i opice se může prohlásit za krále.
„Pokud by na to císařovna vdova přišla, mohla by začít kvůli císaři vyvádět. Postihne nás to taky?“
Zhang-daoshi: „Ne, tak to není. Zjistil jsem si to, císařovna má svůj původ v sektách Ru, ale nediskriminuje buddhismus ani taoismus, ne jako Ruyan Kehui ten starý dědek, kdyby to bylo na něm, spálil by všechny ostatní sekty v Chenu na popel. Máme císařovu přízeň, pokud budeme opatrní, nemělo by se nám stát nic špatného.”
Nebyl to špatný člověk, byl zcela vstřícný k Shenovi Qiao, ale i kdyby se císařovna rozhodla je později pronásledovat, nebyla to žádná překážka proti ambicím lidí. Lákadlo bohatství, koneckonců, ti donghaiguanští taoisté byli právě vyhozeni, jedno pozvání od císaře a všechna místa zde byla znovu obsazena.
Tentokrát tu byl samozřejmě také falešný taoista.
Shen Qiao se nemohl ubránit dalšímu pohledu na Yana Wushiho, druhý se díval přímo před sebe, stále tiše seděl se zapleteným obočím, ve skutečnosti mohl být ctnostným taoistou.
Po několika okamžicích, doprovázených prohlášením sluhů, vyšel zpoza zástěny mladý člověk s několika vousy na bradě.
Všichni se postavili na nohy, aby provedli svůj formální pozdrav.
Císařovy kroky nebyly uspěchané ani pomalé, nesly pohodový dojem šlechty, protože starověku byl tento vzor kroků, připomínající minulost dynastií, mnoha váženými osobnostmi považován za znamení skutečného panovníka.
Na rozdíl od něj ostatní taoisté nemysleli v tomto duchu, když viděli císařův příchod, mysleli jen na to, jak získat jeho přízeň a o krok postoupit.
Poté, co si císař sedl, zeptal se všech přítomných taoistů: „Prošel jsem různé knihy a učení škol, sekty Ru si cení soucitu, buddhistické sekty si cení reinkarnace, pouze taoistické sekty si cení tohoto života. Všichni daozhangové zde dnes, jaké jsou vaše názory na to?”
Čím blíže bylo vaše místo, tím lépe si vás císař považoval, všichni odpovídali popořadě.
Jeden z taoistů s příjmením Lin, odpověděl: „Buddhisté říkají, že máme tři životy, pak minulý život a příští život. Kdo by z nich něco věděl, pokud jde o rčení, že minulý život přebývá ctnosti, tento život budou mít celý obohacený. Taoisté mají jiný názor, například Vaše Výsost sedí na trůnu, protože Vaše Výsost je vtělená ziwei, suverénní hvězda. Pokud jste suverénní hvězda, jak by měla minulý a příští život? Tento prostý tedy věří, že to rčení je lež! Vaše Výsost pochází z nebes, pokud se pilně budete kultivovat, nemusíte se bát, že byste nevstoupil na nebesa, váš návrat do řady nebeských je jistý.”
Císař se velmi zajímal: „Jak to tedy vidí tento daozhang, jak bych se měl kultivovat a vrátit se na nebesa?”
Lin-daoshi: „En, taoistickou metodou, která má původ ve vnitřní kultivaci sekty, když se navíc doplní vzácnými elixíry, přirozeně povede k nesmrtelnosti. Tento prostý má určité znalosti o vaření elixírů, jsem připraven sloužit Vaší Výsosti.”
Císař Chen: „Dobrá, dobrá, pak metoda kultivace niegong, o které se zmiňujete, jak na ni?”
Lin-daoshi s grimasou: „Tento prostý nemá znalosti, každý má svůj vlastní soubor dovedností. Tento prostý se specializuje na elixíry, o vnitřních kultivačních metodách sekty toho moc nevím, ale hora Xuandu a hora Qingcheng jsou obě po století taoistické sekty, pokud Vaše Výsost někoho pošle, vsadím se, že udělají vše pro to, aby vyhověli.”
Shen Qiao: „…“
K těmto typům Lin-daoshiho, kteří s sebou stahovali ostatní, neměl co říct.
Císař zavrčel chladně: „Hora Xuandu přijala titul udělený Severní dynastii, říká se, že staví daoguan* v Changanu, nejsou to nic jiného než lokajové na severu, jak talentovaní by tito lidé mohli být? Mohl bych někoho poslat na horu Qingcheng, pokud má Yi Bichen nějaké dovednosti, nemám pochybnosti ohledně příkladu hory Xuandu a propůjčení mu titulu, aby mohl pracovat v náš prospěch!”
V síni se najednou někdo začal tiše smát.
Chen Shubao, rozzuřený: „Kdo jste!”
Yan Wushi odložil šálek na víno, který měl v ruce, neovlivněný císařovým vztekem, stráže připravené, řekl pomalu: „Směju se neschopnosti Vaší Výsosti rozpoznat drahokam přímo před vámi. Je zřejmé, že právě v této síni je mistr, ale vy trváte na tom, abyste odtlačil to, co je blízko za něco, co je daleko. Yi Bichen má jistě pověst, ale prohrál s Hulugem. Dá se to opravdu považovat za skutečnou moc?”
Chen Shubao se chladně zasmál: „Ach? Pak, mistr, o kterém mluvíte, narážíte na sebe?”
Yan Wushi: „Ne, ne tak docela.”
Chen Shubao se narodil jako syn císařovny, byl mu udělen titul korunního prince, hladce proplouval životem, kromě strachu, kterého se mu dostalo ze skutečného obřadu nanebevstoupení. Nikdy nezažil žádné jiné strádání ani neúspěch, samozřejmě byl arogantní, navíc byl císařem. Tento druh přístupu byl jen normální.
Yan Wushi nečekal, až ten druhý exploduje, než ukázal směrem na Shena Qiao: „Císař hledá mistra, ale toho mistra nevidí.”
Shen Qiao: „…“
Konečně věděl důvod, proč se sem Yan Wushi vkradl.
Mělo to způsobit potíže, také by se to dalo považovat za vyvolání obecného humbuku.
Ublížila mu jeho dřívější vyhýbavost tak hluboce, že použil tuhle metodu k pomstě? Myšlenky Shena Qiao se obrátily tímto směrem a najednou byl trochu smutný.
Císařova pozornost byla tak odkloněna směrem, kterým ukazoval Yan Wushi, podíval se směrem na Shena Qiao.
Když ho viděl, vydal tichý zvuk překvapení.
Shen Qiao seděl u dveří, kvůli jasu venku mu císař nevěnoval velkou pozornost, nyní při bližším pohledu zjistil, že ten druhý je ve skutečnosti mimořádný druh člověka, na kterého se štěstí usmálo.
Císař se zeptal: „Kdo jste, ve kterém daoguanu trénujete?”
Když už to bylo takto, Shen Qiao nemohl předstírat, že to neslyšel. Vstal a pozdravil sepnutím rukou: „Děkuji, Vaše Výsosti za dotaz. Tento prostý je Shanqiaozi, přicestoval jsem ze severu. V tuto chvíli jsem hostem v Baimenguanu.”
Císařova špatná nálada kvůli Yanu Wushimu zmizela, místo toho byl velmi přátelský vůči Shenovi Qiao a usmíval se: „Jelikož daozhang dokázal přijmout něčí doporučení, je jisté, že jste venku docela známý. Jsem to jen já, kdo o vás nikdy neslyšel?”
Shen Qiao řekl: „Vaše Výsost je příliš laskavá, tento prostý je pouze potulný taoista bez pověsti, o které by se dalo mluvit a není ničím zajímavý. Tento prostý neví, proč právě teď, daoyou doporučil tohoto prostého.”
Odkopl míč zpátky na druhou stranu hřiště.
Císař tomu nevěnoval žádnou pozornost, Yan Wushi ho absolutně nezajímal, znovu se zeptal Shena Qiao: „Má daozhang nějaké odborné znalosti o vaření elixírů?”
Shen Qiao zavrtěl hlavou: „Tento prostý nepraktikuje vaření elixírů, kultivuji pouze jednu cestu.”
Císař Chen: „Jaká je to kultivační cesta?”
Shen Qiao: „Má kultivační cesta je záměrem srdce.”
Byla to stejná slova, která si vymyslel před tím úředníkem, v tuto chvíli před císařem nezměnil žádnou věc.
Císař Chen zmatený: „Jaká je cesta, která je záměrem srdce?”
Shen Qiao: „Obvyklá taoistická kultivace si cení askeze v mysli a v touze, pouze vzdálení se od světského světa umožní pokrok. Má kultivace však vyžaduje, aby se tělo nacházelo v marnotratnosti života, procházelo luxusem světa, vychutnávalo si každou zkušenost, teprve potom nastane pokrok.”
Řekl všechno upřímně, jeho výraz vážný, nikdo by si nemyslel, že mluví nesmysly. Akorát že oni sami o takové kultivační metodě nikdy neslyšeli.
Yan Wushi vesele vypil další doušek vína, pomyslel si: náš A-Qiao se naučil podvádět lidi s neměnnou tváří.
Císař byl u vytržení: „Není to jen kultivační metoda, kterou jsem celou tu dobu hledal, prosím daozhanga, aby zůstal déle u dvora a naučil mě tu cestu!”
Shen Qiao řekl: „Tento prostý putuje světem, má cesta není pevná, jen kvůli vyslechnutí zájmu Vaší Výsosti o taoistickou kultivaci jsem se vydal do paláce, abych pomohl Vaší Výsosti. Prosím, odpusťte mi.”
Císař se zasmál: „V daozhangových slovech jsou určité nesrovnalosti, protože kultivujete cestu, která je záměrem srdce, samozřejmě si vychutnáváte luxus světského světa. Mohu vám obstarat každé bohatství, tak proč byste se teď stahoval zpět, pokud nemáte v úmyslu uvolnit smyčku před jejím utažením, chtít ji, ale přesto ji odmítat?”
Tento mladý císař jen nerad řídil politické záležitosti, upřednostňoval volný čas, to bylo vše. Neznamenalo to, že jeho mozek nebyl bystrý, bylo to právě naopak. Byl dokonalý v hudbě, weiqi, poezii, umění atd., mohl být považován za mimořádně talentovaného císaře, jeho zájmy byly mnohem širší než lovecké schopnosti Yang Jiana.
Výraz Shena Qiao se nezměnil: „Vaše Výsosti, to není to, co tím myslím. Pro kultivaci cesty, která je záměrem srdce, nemusím žít v paláci, nemusím slyšet křik města nebo navštěvovat jeho vinárny. Mohu kultivovat kdekoli, navíc tento prostý už měl to štěstí, že se dnes podíval na Vaši Výsost, jsem velice spokojený, ale mám pár slov, která bych chtěl říci.”
Císař zvedl obočí: „Mluvte.”
Shen Qiao: „Kultivační cesta, která je záměrem srdce, nezakazuje luxus, jen blaho všech vašich poddaných, jejich domy, oblékání, stravu a životy. Každý jde po tom prvním, ale Vaše Výsost je panovníkem národa a doufám, že na to druhé nezapomenete.”
Tuto kultivační metodu, která byla záměrem srdce, ve skutečnosti vytvořil Shen Qiao jako test pro císaře. Nemyslel si, že by císař byl tak potěšený, byl trochu zklamaný, a tak právě teď řekl víc, aby mu to více vysvětlil.
Císař nebyl nijak ohromený: „Daozhang má přílišné obavy, s vaším nebeským vzhledem je putování po periferiích opravdu plýtváním nebes. Pokud mi chcete poradit, měl byste tu zůstat a každý den se mnou diskutovat o taoismu.”
Ke konci jeho slov se význam prohloubil a nutil lidi, aby nad nimi znovu a znovu přemýšleli.
Shen Qiao slyšel v jeho slovech náznak něčeho neobvyklého, nečekal, že s ním bude mít císař jiné úmysly, jen cítil, že vidět něco osobně je lepší než o tom slyšet. Chen byl na jihu, jeho území nebylo menší než severu. Avšak Chen Shubao dnes prokázal svou podřadnost vůči Yang Jianovi. Sever v současné době byl na ostří nože, Yang Jian byl zaneprázdněný stabilizací Xiongnu a uklidňoval dvorní frakce, zatímco Chen Shubao neudělal nic, aby potlačil povstání ve své zemi. Místo toho se začal zajímat o elixíry, pokud by to takto pokračovalo dál, za pár let by možná bylo rozhodnuto o výsledku.
Ti dva se ponořili do svého rozhovoru, ignorovali všechny ostatní přítomné, taoisté, kteří se snažili dostat dopředu, byli připraveni vyskočit ze svých židlí, bylo spousta lidí ochotných postavit se za císaře. Začali mluvit na přeskáčku, někteří napomenuli Shena Qiao za jeho drzost, někteří spěchali, aby se doporučili císaři a aby prokázali, že jsou nadřazenější než Shen Qiao.
Yan Wushi se najednou usmál: „A-Qiao, teď víš, proč si jihu nevážím?”
Shen Qiao neměl čas nic říct, než někdo odpověděl: „Nevěděla jsem, že dorazili Yan-zongzhu a Shen-daozun, prosím, odpusťte mi, že jsem vás nepřišla pozdravit.”
V příštím okamžiku žena s davem služebníků a stráží předvedla grandiózní příchod.
Císařův výraz se změnil, vstal, aby ji pozdravil: „Matko!”
Nově příchozí byla skutečně císařovna vdova dynastie Chen, Liu Jingyan, Ruyan Kehuiova shimei.
Autorka by chtěla něco říct:
Jelikož jsem tuto scénu zahájila s komparzem, musím ji dokončit. Například proč A-Qiao vyhledal císaře, zdůvodnění jsem musela jasně popsat, ale!
Tato autorka původně chtěla napsat MLASK MLASK, ale došel čas ->__- >
Lao Yane, je možné, že tvoje objetí a polibky budou v další kapitole?
Věděla jsem, že ti to nebude vadit, jsi vegetarián tak dlouho, že to ještě jednu chvíli vydržíš.
Yan Wushi (otočil hlavu, aby se podíval na Shena Qiao): Proč držíš ruku tohoto ctihodného, nech tohoto ctihodného udělat mat.
Shen Qiao, si tiše odkašlal: Nebuď ukvapený, ukvapený je poražený.
Yan Wushi: To je pravda, mat by znamenal, že v další kapitole nebude „světlo svíček a závěs, prostěradla vzdouvající se jako červené vlny“.
Shen Qiao: …
Poznámka překladatele:
objevilo se nám tu mnoho přeložitelných i nepřeložitelných termínů, aj překladatel je prostě nechal v původní podobě, takže jsem udělala to samé. Např. slovo guan 观, které se tu mnohokrát skloňuje, znamená jak jste asi odtušili, taoistický klášter. Pokud jste zmatení z těch všech titulů, slovníček některých je na hlavní stránce Thousand Autumns hned pod postavami.