Thousand autumns – kapitola 86

VYPROVODIT

Slova Zhangsun Shenga byla pravdivá, pilulky Yulu byly opravdu účinné. Shen Qiao zatím použil dvě pilulky, zatímco spustil pravou čchi Strategie rumělkového jangu, vyčistil meridiány, aktivoval je a léčil svá zranění. I bolest na hrudi se postupně snižovala. Nakonec nebylo tak namáhavé, když lehce promluvil.

Shen Qiao se rozloučil se Zhangsun Shengem a Douem Yi a poté vzal Yuwena Songa na koně. Aby pomohl chlapci přizpůsobit se, záměrně zpomalil tempo, zatímco se ohlédl zpět.

Město Changan se tyčilo vysoké a majestátní. Přežilo války a stále nepadlo. V průběhu staletí se však vládci a dynastie měnily. Jako byla nespravedlivá smrt, kterou zemřel Yuwen Xian, bude zapomenuta nejvíce.

Ruku Dou Yan držel její otec. Jeho oči se na ně bez mrknutí dívaly a pak hlasitě křikl: „Taoistický knězi Shene a Yuwene Songu, prosím, opatrujte se!”

Shen Qiao se na ni usmál, ale viděl, že Yuwen Song, který sedí před ním, neřekl ani slovo. „Nechceš se znovu podívat na Changan? Poté, co vyrazíme, nevíme, kdy se vrátíme zpátky,“ řekl Shen Qiao.

Yuwen Song na chvíli ztichl. „Je to jenom místo se spoustou smutku. Nenávidím se jenom za to, že jsem bezmocný. Mohl jsem jen sledovat, jak moji rodiče trpí a jak jim ostatní ubližují.”

Byl mladší než Shiwu, ale když mluvil, zněl vyspěle. Shiwu v den, kdy ztratil svého mistra, nekontrolovatelně plakal. Yuwen Song sice předtím plakal v rezidenci Su, avšak tentokrát, i když jeho hlas byl matný, jeho tón byl jasný a plynulý. Byl několikrát odolnější než Shiwu. Možná, že děti z královských rodin bývaly takové – příkladem mohla být Dou Yan. Když byla pod paží Shena Qiao, i když byla situace extrémně nebezpečná, nevzpírala se kvůli strachu a tak nebyla přítěží Shenovi Qiao čelícímu nepřátelům.

Shen Qiao ho pohladil po hlavě. „Nemysli takhle. Tvůj otec měl příležitost tajně odejít, ale přesto se rozhodl zůstat. Nebyl ochotný zanechat tvoji matku a bratry samotné. A zadruhé se snažil manifestovat svou nevinnost a oddanost císaři a světu. Možná to někteří lidé nechápou, ale ty jsi jeho syn. Určitě jsi jeho činům rozuměl, že?”

Yuwen Song po chvíli zašeptal: „Ve skutečnosti už byl papá rozhodnutý. Udělal nějaké přípravy a chtěl, aby mamá a zbytek odešli při nejbližší příležitosti, ale mamá nechtěla nechat papá samotného čelit nebezpečí. Moji starší bratři nebyli všichni ochotni utéct. Jen proto, že jsem mladý, jsem byl násilně odveden strýcem Yanem…“

„Ano, Každý život na světě má svoji vlastní volbu. Někteří lidé se rozhodnou žít za každou cenu, někteří lidé jsou ochotni položit svůj život kvůli jejich pověsti či prokázat svoji nevinu. Není na tom nic špatného. Pouze v nouzi poznáš přítele. S pomocí tolika lidí, kteří stáli za princem z Qi, byla rodina Su dokonce ochotná vystoupit a postavit se císaři Yuwenu Yunovi. Bylo vidět, že morální principy prince z Qi byly všem dobře známé a žádné nařčení by je nedokázalo změnit.“

„Jelikož mi byla svěřena důvěra ostatních a mám vůči tobě povinnost, musím zajistit, abych tě dostal na bezpečné místo. Máš nějaké příbuzné, kteří by si tě vzali?”

Shen Qiao původně plánoval přivést Yuwena Songa přímo zpět do sekty Nefritového oblaku, ale když viděl, že hoch je docela mladý, změnil názor a místo toho, aby se řídil svým rozhodnutím, se zeptal na jeho názor.

Yuwen Song zavrtěl hlavou. „Všichni příbuzní rodiny Yuwen jsou královská rodina. I kdyby někteří byli ochotni mě přijmout, vysocí úředníci by to mohli zjistit a zatáhnout je do toho. Yuwen Yun zabil mého otce a tři další vysoce postavené královské rodiny. Může zabít více lidí, aby ukázal svoji autoritu. Taoistický knězi Shene, kamkoli půjdete, půjdu i já, “ řekl Yuwen Song.

„Dobře,“ odpověděl Shen Qiao. „Pojďme do sekty Nefritového oblaku.“

Yuwen Song se zeptal: „Kde je sekta Nefritového oblaku?”

Shen Qiao odpověděl: „Na hoře Tai.”

Yuwen Song se zajímal: „Je hora Tai hlavou Pěti posvátných hor?”

Shen Qiao se zasmál: „Přesně. Hora Tai je ohraničena pohořím, nejhezčím na světě. Červánky při úsvitu tam jsou bezkonkurenčně nádherné. Pokud to uvidíš na vlastní oči, nebudeš litovat.”

Koneckonců, Yuwen Song byl mladý a jeho pozornost se dala snadno rozptýlit, i když měl zlomené srdce. V tuto chvíli nemohlo být v jeho hlasu skryto trochu smutku.

Dříve se Yuwen Song bál významného postavení Yuwena Xiana. V obavách, že to bude pokračovat dále a vést k nevhodným změnám, nechal potom muže obklíčit panství prince Qi a přinutit Yuwena Xianga skrýt se. Jiní to brali tak, že ho Yuwen Yun byl neschopný zabít, a tak polevil na ostraze. Avšak nikdo neočekával, že Yuwen Yun náhle zahájí útok a nechá Murong Qina zabít jeho vlastního strýce. Následkem toho bylo, že osazenstvo na panství prince z Qi nemohlo ustát to ponížení a spáchali sebevraždu přímo před poslem.

Když se tato novina rozšířila, město bylo šokováno a všichni truchlili pro Yuwena Xiana. Začali také posílat císařské nóty za nótami, v nichž obviňovali císařovi poddané – Chen Gonga a další. Toto bylo přímé obvinění proti císaři a byli také lidé, kteří se snažili co mohli, aby tajně zaměstnali císaře, aby neměl čas poslat vojáky z města dopadnout Shena Qiao a Yuwena Songa.

Výsledkem bylo, že Shen Qiao po celou dobu cesty z Changanu neviděl žádný stín vojáků, kteří by jim byli v patách.

Pokud jde o lidi sekty Harmonie, Shen Qiao zabil dva starší po sobě, takže se stal zapřisáhlým krvavým nepřítelem této démonické sekty. I bez toho, Sang Jinxing donutil při souboji Shena Qiao zničit své bojové umění a následně mu Shen Qiao uštědřil pořádnou oplatu. Nenávist mezi nimi byla dávno zaseta. Nyní byl sice klid, ale nikde nebyla záruka, že potrvá věčně.

I když byl Shen Qiao momentálně zraněný, už nebyl stejný jako dříve. Pokud nebude muset čelit Sang Jingxingovi a Yuan Xiuxiuovi, dokázal by se s nepřítelem vypořádat a chránit Yuwena Songa. Takže když jeli do Hezhou, zpomalil tempo. Místo toho, aby jel po nejbližší cestě do sekty Nefritového oblaku, jel až na jih. Chtěl, aby se Yuwen Song pořádně najedl a odpočinul si.

Tímto způsobem, po více než 3 měsících na cestě a opakovaného zastavování na odpočinek, kdykoli vstoupili do nějakého města, hledali taoistické kláštery, kde si odpočinout. Shen Qiao plánoval vzít Yuwena Songa do města na obhlídku, aby se prošli ulicemi a podívali na dění kolem nich.

„Cesty života mají své vlastní skutečné významy. Uvnitř dění tohoto světa leží také mnoho pravd. Z velkého Dao pramení tisíce cest, ale i když je tam milion proměnných, nikdy se neodkloní od svého zdroje.“ Čím více Shen Qiao viděl, tím čístší se jeho srdce stalo a toto také obohatilo jeho meč a bojové umění.

Jelikož tehdy byl zrazen na hoře Xuandu, neměl už nasazené růžové brýle. Místo toho, aby viděl lesk města, viděl jen stále více prachu. S jeho jasnou pletí a dlouhým mečem, vypadal jako pohádková bytost a zářil jako jasný měsíc. Podvědomě to způsobilo, že lidé kolem cítili pocit velké čistoty a nepřibližitelnosti.

Yuwen Song prostřednictvím těchto dojmů do značné míry zmírnil svoji depresi a smutek. I když byl mladý, kdyby ve svém srdci zadržoval pochmurnost po dlouhou dobu, zkrátilo by mu to život. Shen Qiao byl všímavý a dlouho se nad tím zamyslel. Nakonec ho vzal ven do ulic, aby ho nechal více vidět a více přemýšlet o světě. Tímto způsobem mohl otevřít jeho mysl a rozšířit obzory.

„Daozhangu, je dobře, že jste se tu náhodou objevil. Dnes má Huang Gong 60. narozeniny. Oslaví dlouhověkost s městskými a venkovskými pány. Pokud chcete trochu vystoupat po žebříčku, proč nepočkat do zítřka? Byla by škoda to promeškat!”

Když přišli do Runanu, Shen Qiao vzal Yuwena Songa do hostince. Jakmile hostinský uviděl, že oba muži nejsou místní, hned jim nadnesl událost.

„Pan Huang?“ Shen Qiao samozřejmě nemohl posoudit identitu druhé osoby z těchto dvou slov.

„Ano, pravé jméno pana Huanga je Xidao, je to známý učenec v tomto městě. Říká se, že ať už v učeneckých kruzích nebo v jianghu, má dobrou pověst. Nemohu toho moc říct, ale pověst pana Huanga v tomhle městě je opravdu jako Lei Guana-er. Jeho ctěné já je nesmírně pohostinné. Můžete přijít na sklenici vody a vína, aniž byste byl pozván. Říká se, že proslulý mistr yueqinu—mistr Du, zahraje píseň na oslavě jeho narozenin, takže si ho mnoho lidí chce jít poslechnout. I když nemohou jít dovnitř, jen si ho poslechnout zvenku bude balzám pro jejich uši…”

Muž plácal donekonečna. Shen Qiao si vzpomněl na to jméno: Huang Xidao. Slyšel je od Yana Wushiho. Onen muž byl údajně z rodiny Runanů, zběhlý v hudbě, a také docela dobrý v bojovém umění. Avšak díky původu své rodiny se nemohl počítat jako člen jianghu.

Ti, kteří byli v bojovém umění podřadní, nestáli pro Yana Wushiho ani za starou grešli. Důvodem, proč ho zmínil bylo, že tenhle muž dokázal zahrát melodii, která se uměla spojit s hořkou sklíčeností anebo dokázal také zahrát melodii harmonie tak krásnou, že se mohla slétnout hejna tisíce ptáků. Sekta Umění zrcadel pod vedením Guanga Lingsana měla některé rysy společné, ačkoli bojové umění Huanga Xidao nebylo tak dobrá jako Guanga Lingsana, když došlo na hudbu, překonal by ho. Proto, když Yan Wushi mluvil o Guang Lingsanovi, také matně zmínil Huang Xidaa.

Jakmile se Yuwen Songovi rozzářily oči, zatáhl za cíp oblečení Shena Qiao. Když se sklonil, tiše řekl: „Viděl jsem mistra yueqinu. Jmenuje se Du Yan. Předtím vystupoval v paláci a je to pravda, je tak zručný, že každá melodie, kterou zahraje, přetrvává na tom místě ještě tři dny.“

*Yueqin – měsíční flétna.

„Chceš si ho jít poslechnout?“ zeptal se Shen Qiao.

Yuwen Song zajásal: „Můžeme?”

Shen Qiao se mírně usmál. „Samozřejmě. Vzhledem k tomu, že Huang Gong je pohostinný, bude mu jedno, když přijdou dva nezvaní hosté.“

Tento hostinec nebyl daleko od panství Huang. Když se tam ti dva dostali, stál u dveří muž v obleku komořího a osobně vítal hosty. Když spatřil Shena Qiao přijít s chlapcem, požádal o jeho jméno, jak bylo obvyklé.

Aby se vyhnul problémům, skryl Shen Qiao svou skutečnou identitu: „Já ráčím být Shan Qiaozi, potulný taoista. Slyšel jsem o narozeninách Huang Gonga, tak jsem mu přišel poblahopřát.“

Bylo neslušné přijít s prázdnýma rukama, a tak cestou koupil dárek. V tuto chvíli ho Yuwen Song držel v rukách.

Komoří tento malý dárek změřil pohledem. Momentálně lidé, kteří dorazili na panství, tu byli za účelem přijít se najíst a napít a rezidence Huang, byla rozlehlá, takže dvojice příživníků nebude nijak vadit. Avšak příchozí byli rozřaděni dle statusu a nato posláni do určitých částí sídla. Byly tam vyhrazeny místa pro lidi z jianghu, stejně jako pro vzdělance.

Komoří už viděl spoustu lidí, takže měl vytrénované oči. A když na zádech muže uviděl dlouhý ranec, který vypadal jako zbraň, byl opatrnější. „Odvážím se zeptat, je taoistický kněz z jianghu?“

Shen Qiao zavrtěl hlavou. „Znám jen trochu bojové umění, nepatřím do světa jianghu.“

Kvůli svému vynikajícímu vychován ho přirozeně komoří neodvážil klasifikovat jako obyčejného člověka. Viděl také chlapce, Yuwena Songa, který byl pohledný, mladý a rozvážný. Takže je nechal odvést do sídla oslavence se usadit.

Shen Qiao a všichni na oslavě se neznali, ale měl dobrou povahu od přírody a byl přívětivý. Když ostatní viděli jeho chování, hladce se s ním seznámili. Když spatřili jeho taoistickou róbu, začali jej zahrnovat otázkami o Dao. Za krátkou dobu už Shen Qiao znal lidi po jeho levici a pravici.

Dnes také přišli kvůli vystoupení Du Yana, mistra yueqinu. Všude byl velmi chválen. Hostitel vítal poslední hosty a atmosféra byla živá a hlučná, jak všichni spolu mluvili a probírali své dojmy.

Yuwen Song si užíval hudbu s vážným pohledem. Shen Qiao nechtěně vzhlédl a spatřil známou postavu…

Byl tak známý, že se neovládl a vydal zvuk překvapení.